Archive | Listopad 2012

Další hromádka nesetřízených informací ze života mezinárodního studenta

Tak jsem se přibližně po dvou týdnech dostal k tomu, abych zas něco napsal. Mrzí mě, že nepíšu častěji, je to jedna z těch věcí, co je mám „v merku“, jako i například pravidelné chození do posilovny, ale nedaří se mi je realizovat. Však to znáte 😀

Z obecného pohledu život v Evanstonu pokračuje podle zásady „Čas ubíhá neuvěřitelným tempem, člověk pobíhá sem a tam, někdy nešťastný, jindy spokojený, na to se neúprosný rozvrh neptá, a když se ohlédne, zjistí, že už má za sebou tři měsíce.“ Kdybyste se mě ale zeptali na aktuální náladu při psaní tohoto příspěvku, je rozhodně lepší, než při psaní toho posledního.

Pár dní po psaní posledního blogu mě spolubydlící Mitch pozval k sobě domů na díkůvzdání (stejně jako 2 další NU studenty, jak jsem později zjistil), takže nejspíš zažiju pravé americké díkůvzdání, jak má být. Navíc do Michiganu to opravdu není moc daleko, čili neztratíme moc času cestováním. Pozitivní. Od posledně jsem taky začal chodit do No Fun Mud Piranhas, obnovené improvizační skupiny, jejímiž členy tu kdysi byli i David Schwimmer a další později slavní herci. Moji skupinku vedou dva třeťáci s bohatými zkušenostmi ze zavedených improvizačních skupin na kampusu, a zatím na mě celé to dobrodružství působí celkem produktivně – opravdu se učíme zásady improvizace, které opravdu pomáhají, a opravdu občas vznikají velmi vtipné scény. Samozřejmě je to všechno vedeno s americky pozitivním přístupem, čili oficiálně vlastně nikdy neuděláte nic špatně, ale trenéři nám do toho dokážou kecat, takže se snad i rozvíjíme. Od příštího trimestru je v plánu každý trimestr zakončit představením všech menších skupinek na jevišti, k čemuž jestli dojde, tak by to měla být vážně zábava.

Když už jsme u divadelních plánů, doslechl jsem se nedávno o existujících plánech na „All-freshmen All-majors-welcome Musical“, v překladu muzikál tvořený výhradně prváky, všechny obory vítány. Proč je taková distinkce důležitá? Do ostatních divadelních představení se lidé, co tu nestudují divadlo, moc často nedostanou. Je sice pravda, že díky tomu ta představení pak vypadají tak, jak vypadají, a některá by mohla s přehledem najít úspěch na pražské divadelní scéně, ale pro nás, co nemíříme na Broadway, ale přesto bychom si rádi nějakou tu roličku střihli, tohle zní jako dobrá příležitost. Tak uvidíme, co se z toho vyklube.

Víkendy jsou poslední dobou obecně celkem fajn. Minulý víkend jsem obral pět kluků o nějaké ty dolary v pokeru, to mě bavilo :). Tenhle víkend začal pátek ráno tím, že jsem naprosto zmršil midterm ze statistiky, takže nic moc, ale pokračoval relativně zábavnou, nepřecpanou party s převahou ženského pohlaví (což je v podstatě zázrak) v pátek večer, dále výletem na partičku whirlyballu (ježdění na autodromových autíčkách a u toho střelba z nástroje podobného tomu lakrosovému na vysoko položené branky, neuvěřitelná taškařice) s lidmi z ISA (mezinárodní studenti), a sobotní večer uzavřelo několik pestrých a zábavných partií kulečníku s lidmi z koleje, s nimiž jsme pak vyrazili zhlédnout nejnovější díl bondovské ságy, Skyfall. Skyfall je skvělý. I pro „bondovské tradicionalisty“, jako jsem já. Jděte na to. Vážně.

A abych se opravil z minula: esej tvořící 25% známky jsem samozřejmě neodevzdával na statistice. Šlo o esej na Slum Cinema a dostal jsem z ní A-, což podle toho, jak jsem viděl přes ramena ostatním, byla dost možná nejvyšší meta pro daný esej, neviděl jsem totiž nikoho s A a jenom souseda s A-.

Taky jsem si koupil letenku na druhou polovinu školního roku, z Prahy odletím až 8.1., kdy už škola jaksi normálně poběží; zbývá mi ještě získat souhlas španělštinářky, abych mohl v klidu spát bez obav z penalizace za absenci na první hodině. Do Prahy pak přiletím 16.6.

Na závěr bych chtěl poděkovat všem přátelům, kterým jsem psal v časech, kdy jsem se necítil nejlíp, za jejich podporu. Mám vás rád lidi, a vím, že to teď taky většina z vás nemá lehké. Holt všichni začínáme v novém prostředí a za nových okolností. Takže se držte.

A ať jste kdokoli, pokud máte dotaz, připomínku, či něco, o čem byste se chtěli dozvědět, klidně komentujte tady na blogu, ať to oživíme!

P.S.: Podařilo se mi tu ( i když jen online) najít dalšího Čecha. Je to doktorand ekonomie (myslím) a zřejmě i napsal pár článků pro finmag.cz, čili tomu asi docela rozumí, jak se říká lidově. Co je ale důležitější, jeho blog (http://furstovi.blogspot.com/) je v mnoha věcech velmi trefný jak co se života v Evanstonu týče, tak ekonomických názorů a předpovědí. Pod většinu věcí, co píše, bych se podepsal. Zkoukněte.

Doba volební a studijní

VOTE. To na vás vybafne téměř všude, kam se tady dnes podíváte. Ano, právě dnes Amerika vybere sobě a v podstatě i světu (i když tahle perspektiva je čím dál tím diskutabilnější) lídra na příští čtyři roky. Očekává se velmi těsné klání, nad čímž se musím trochu podivit, vzhledem k tomu že jeden z kandidátů byl tolikrát přistižen při lhaní či náhlé „změně názorů“ a v debatě o zahraniční politice se ukázal jako značně naivní. Zkrátka Romney, ačkoliv jeho ekonomické inklinace jsou mi o bližší než ty Obamovy, není podle mě dost dobrým kandidátem na prezidenta. Taky si nemyslím, že by vyhrál. Z nerozhodnutých států (swing states)  Obamovi stačí vyhrát Floridu a jeden další, prostě celkově šance jsou větší. A taky jsem asi ovlivněn tím, kde se nacházím – Illinois už je desítky let demokratické a navíc Obama se výrazně hlásí k Chicagu. Bude tu i sledovat počítání hlasů.

Já s americkými volbami můžu dělat akorát to, že je budu sledovat, takže můj život se kolem nich tak netočí. Zato mám za sebou asi nejdrsnější týden, protože se mi trochu nakupila práce a hlavně jsem měl první dva delší eseje své univerzitní kariéry, přičemž prací podobné délky v anglickém jazyce jsem za svůj život mnoho nenapsal, narozdíl od kolegů z mezinárodních středních škol, takže jsem si musel dát na čas a stejně z ani jedné dle mého názoru nevyšla nějaká extra perla. Ve Writing Place mi ale řekli, že až na to, že mi občas chybí nebo přebývají čárky, mám lepší sloh než většina lidí, co si tam chodí pro radu, tak to snad nebude taková hrůza. Navíc profesoři jsou velmi ochotní pomoci, stačí jim poslat e-mail nebo zajít na jejich konzultační hodiny. Nemluvě o tom, že když tu někdo něco učí, znamená to, že o tom něco ví. Ale k tomu později.

Taky jsem se dozvěděl, že Alejáci měli zase výměnný pobyt v Chicagu. Hm. Prof. Stiborková mi slibovala, že se ozve, když tu budou, abych se mohl s Alejáky sejít. No, nestalo se. To je docela zklamání, ale tak snad bude šance i příští rok.

Víkend byl příjemný. V pátek večer jsem šel na jednu z „NU Nights“ v Norris Student Center, tentokráte s tematikou „Back to 90s.“ Konalo se bingo, chlápek losoval z takového toho klasického otočného válce a studenti děrovali kartičky s čísly. K tomu hrála Britney Spears, Backstreet Boys a další pecky. Jedno kolo binga se mi podařilo vyhrát (dle známého českého přísloví, o kterém tady ale nikdo neslyšel, mě tedy asi zlepšení milostného života nečeká) a jako cenu jsem si z dostupných retro cetek vybral CD Spice Girls Greatest Hits a spokojeně odešel na kolej 🙂 Tam jsem zjistil, že před televizí v hlavní společenské místnosti konečně nesedí nikdo, kdo by tam koukal na baseball, americký fotbal nebo podobné blbiny, takže Xbox s Kinectem natrvalo připojený k televizi dostal šanci být využit. Z lidmi ze sousedního pokoje a s pár dalšími obyvateli Allison jsme to rozjeli v Dance Central 2 a pak i v Kinect Adventures. Nehorázná sranda.

V sobotu večer jsem se zúčastnil tzv. „Večeře s 12 cizími lidmi“ (Dinner with 12 Strangers), akci, kterou univerzita pořádá a na níž pozve vždy několik absolventů, co už mají život a kariéru, a posadí je k jednomu stolu, obvykle u absolventů doma nebo někde v restauraci. Naši hostitelé byli moc příjemní, šlo o dvě absolventky a jejich manžele, byli jsme u jedné z nich doma. Z hlediska perspektivy do budoucna musím říct, že absolventi naší univerzity se očividně nemají špatně 🙂 Barák to byl americky velký, večeře příjemná, jídlo moderní a decentní, posezení zábavné. Navíc jedna z hostitelek je majitelkou PR agentury a tedy profesionálkou v jednom z kariérních směrů, po kterých pohlížím, takže celá akce pro mě byla dvojnásob zajímavá. Zajímavost: manžel jedné z hostitelek chodil na Stanford a všichni přítomní, co ho znali osobně, mu žertovně říkali Tree, protože Stanford má ve znaku strom 😀

Neděle nebyla nic moc, to už jsem neodvratně musel začít makat na eseji na Teorie Argumentace.

Takže teď k těm předmětům. Co tu vlastně studuju? Na podzimní trimestr (Fall Quarter), končící před Vánoci, jsem si vybral (v případě některých spíš „vybral“, neboť mi vylosovali nejzazší možný časový spot pro registraci) následující:

1) Spanish 121 – Intermediate

Třikrát týdně hodina, k tomu domácí úkoly, sledování španělského filmu online po částech bez titulků s následným krátkým kvízem (to je docela výzva), milá paní profesorka, co je opravdu Španělka, ústní prezentace, atd. Zkrátka, řekl bych, dobrá jazyková výuka. Navíc jazyky jsou zábava! Jsem asi jeden z mála, kdo má nějaký jazyk, i když nemusí (svůj „language requirement“ jsem splnil češtinou 😀 ), ale co.

2) Comm Studies 220 – Theories of  Argumentation

Kurz, který vyučuje trenér univerzitního debatního týmu (pravidelně nejlepší tým v USA, jezdí na turnaje na Harvard apod.), je hodně teoreticky zaměřen, protože v podstatě kategorizuje to, co by zdravě kriticky myslící člověk stejně někde z hlavy v méně artikulované formě vyhrabal – tedy typizace, jako že máme argument skrz příklad, skrz analogii, skrz příznak apod. V čem ale kurz pomáhá je schopnost analýzy textů a jejich argumentační struktury. Lépe také rozeznáváme nesrovnalosti a chyby (fallacies) a tak.

Občas zajímavé, občas meh. Učebnice stojí $95 a skoro se nevyužije (i když je, nutno uznat, relativně kvalitní). Nemám pocit, že bych se zase tolik naučil, ale zase je to zajímavá příležitost zjistit názory lidí na různé věci, protože se v hodině občas vede kontrolovaná diskuze.

3) Comm Studies 294 – Freshman Seminar – Slum Cinema

Freshman class („prváci“) měla na výběr ze čtyř „prváckých“ seminářů, jakýchsi kurzů, které jsou o trochu méně orientované na rigorózní výuku tématu samotného a trochu více na výuku psaní esejí a pisatelských schopností obecně. Záměrně neříkám „měl jsem na výběr“, protože se zbytkem rozvrhu byl tohle jediný seminář, co na mě zbyl. Abych byl upřímný, ze čtyř prezentovaných možností u mě tato měla preferenční čtvrté místo, navíc je to jedna trojhodinovka v úterý 6-9PM, což je vážně ten nejhorší čas, kdy člověk může mít výuku.

Profesor je Ind, uznávaný odborník na rétoriku a a očividně sečtělý pán s vlastním pohledem na svět, pohledem, který rád prezentuje ve svých nepříliš strukturovaných monolozích. Z těchto monologů a dále z promítání (nutno uznat skvělých) filmů a předepsaného čtení se skládá výuka. Co se kurikula týče, připadá mi, že je to kurz orientovaný na ty nejnaivnější z amerických teenagerů, aby se dozvěděli, že ne každý ve světě má iPod a že taky existuje chudoba. I tady se ale dají objevit zajímavé myšlenky a „fun facts“. Ale celý kurz bych tomu upřímně nejradši nevěnoval.

4) Stat 210 – Introduction to Statistics in the Social Sciences

Tenhle kurz mě trochu uklidňuje v kontextu mých ostatních kurzů, protože je klasičtější v tom smyslu, že se prostě postupně vyučuje látka a pak se zkouší pomocí normální písemky. Navíc, nepřekvapivě, je to hodně počtů, takže výsledky jsou jasné a většinou nezpochybnitelné, což je příjemná úleva proti ostatním předmětům, kde jde spíš o to, jak si člověk obhájí svou odpověď, než o tom, jaká ta odpověď je. Jelikož jakýkoliv kurz, co má v názvu „úvod“, musí v Americe jít opravdu od začátku,  protože není zajištěn skoro žádný základ ze střední školy, tak se jelo opravdu od začátku a já základ ze střední školy mám. Postupně jsme se ale dostali k materiálu, který jsem v životě neviděl, takže to je fajn.

Pan profesor je Brit jménem Savage ( 😀 ) s výrazným britským přízvukem. Vysvětluje celkem dobře, připravuje rozumné (i když dlouhé) domácí úkoly a celkově to probíhá efektivně. Je to moje jediná velká přednáška, ostatní kurzy jsou výrazně menší. Zrovna dneska jsem odevzdával esej, co představuje 25% výsledné známky, tak jsem zvědav.

Teď hned nevím, co bych ještě o svých hodinách napsal. Kdybyste se kdokoli chtěli na cokoli zeptat, prosím, učiňte tak v komentářích k tomuto příspěvku nebo, známe-li se, na Facebooku.