Archive | Září 2013

Víkend oscilující kvality komedie

Jednou z charakteristik trimestrového (quarter) systému je, že nikdy není na co čekat a nikdy není čas otálet. Mnohé kurzy jsou v podstatě zhuštěné varianty kurzů designovaných na semestry, jen se musí stihnout podstatně rychleji. Možná nebude náhodou, že pověst „šprtských škol“ mají mimo jiné právě školy s trimestry (UChicago „Kam zábava chodí zemřít“, Nerd-western a další). Přes týden se prostě maká na školní práci a na schůzích zájmových skupin a aktivit. A tak, ačkoliv první týden je pro mnoho ostatních univerzit jen čtení sylabů, u nás je čtení sylabu pouze první přednáška nebo její část, pak už se nemilosrdně jede, zadávají se úkoly apod.

Tohle mi sice bylo známo, i přesto jsem ale byl překvapen, když jsem měl od úterka, kdy začala výuka, na práci o dost víc věcí, než bych si byl myslel. Možná se těm pěti kurzům neříká „overload“ jen tak. No uvidíme, snad se to zvládne.

Co se kurzů samotných týká, povětšinou mi zatím připadají slušné. Audience Analysis (neznám překlad, který by to nějak nepřekroutil) je vyučována starým panem profesorem s velmi vědeckým přístupem a hlavně slibuje opravdu zajímavou látku, úvod do mikroekonomie učí takový mix armádního kapitána a trenéra amerického fotbalu, co ale zároveň působí jako opravdový znalec oboru, rozbor mediálních textů přednáší pán očividně celoživotně zamilovaný do kinematografie, opět zřejmě s hlubokými vědomostmi. Jazykoví profesoři jsou jako obvykle na vysoké úrovni, takže to celkově vypadá, že jsem v dobrých rukou. Jen udělat všechna ta domácí poslechová cvičení, ekonomické příklady, rozbory konkrétních filmů atd. bude výzva 🙂

A co znamená titulek příspěvku? Titulkem příspěvku se dostáváme k víkendu. V pátek jsme s jedním kamarádem vyrazili na kampus Loyola University, který leží od našeho kampusu pár zastávek autobusem či nadzemkou. Naším úmyslem bylo omrknout, jaká je na Loyole improvizační scéna – šli jsme na dvě různá představení improvizačního spolku, v němž hráli kamarádovi známí. Bohužel se ukázalo, že improv na Loyole má k tomu northwesternskému relativně daleko a zřejmě není náhodou, že skoro každý náš slavný absolvent je komediant. Když už jsme u těch věcí, co se ukázaly, taky se ukázalo, že scéna druhého představení je dál, než bychom si představovali a pak se ještě ukázalo, že můj kamarád nechal v nadzemce mobil. Ve shrnutí super páteční noc. Nutno říci, že ta sobotní, kdy jsme s lidmi z Flipside vyrazili opět do iO Improv Theatre v severním Chicagu, tentokráte na skupinu Whirled News Tonight, která na svou improvizaci jako náměty namísto výkřiků z publika bere novinové titulky, byla o dost lepší. Aby ne, když to jsou profíci. Dechberoucímu improvizovanému Shakespearovi se to sice nevyrovnalo, ale byli slušní a nebáli se kontroverzí.

No a dnes máme neděli. Jestli jsme to ještě nezmiňoval ve starších příspěvcích, neděle je, minimálně tady, dnem domácích úkolů. Takže se jde zase makat. I když, co to vidí mé oko, facebooková pozvánka na „Big Bite Night“, akci pořádanou studentským senátem ve spolupráci s evanstonskými restauracemi, kde můžete v celém centru Evanstonu zadarmo ochutnávat nejrůznější lahůdky? No tak uvidíme… 😀

…a teď zas sám za sebe

Po méně dramatickém letu než obvykle jsem zpátky na kampusu Northwestern University, který mezitím ještě zkrásněl.

Letos opět bydlím na koleji zvané Allison Hall, co se zařízení týče koleji nejluxusnější. Mým spolubydlícím je Roberto, kamarád z Rumunska a kolem nás na stejné chodbě bydlí dalších pár lidí, co už známe z loňska. Výuka začíná až v úterý a proto je teď čas zařizovat všechny ostatní drobnosti a záležitosti, na které bude s veškerou školní prací méně času. Dnes se koná tzv. Activities Fair, veletrh aktivit a skupin, aby zejména noví studenti věděli, jaké na ně čekají možnosti a co mohou všechno na kampusu dělat. Budu se ho účastnit jako reprezentant obou skupin, v nichž se angažuji, nejdřív u stánku Flipside a pak u ISA. Koneckonců, PR šéf dané organizace by neměl chybět u události, kde se jedná v podstatě o čisté PR 🙂

A když už jsme u druhého smajlíku dnešního příspěvku, je na čase se s vámi podělit o jednu zajímavost, na kterou jsem nedávno narazil a která může být klíčová i pro vás, chcete-li v USA někdy pobývat: nepovažuje se tu za normální používat smajlíky v smskách, pokud jste muž. Prý skoro z jakéhokoliv použití smajlíků čiší příliš okatý flirt. Pokud jste si někdy psali s američankami a nedočkali se odpovědi, teď možná znáte důvod (vysmátý smajlík záměrně vynechán).

Tenhle trimestr mě čekají kurzy z analýzy publika (vyučováno starým harcovníkem se zkušenostmi z agentury Nielsen, mělo by být super), rozboru mediálních textů (v podstatě rozbor a odborná terminologie v oblasti filmu), úvodu do mikroekonomie a pokročilé němčiny. Nejspíš se k tomu pokusím ještě přidat španělštinu, ale to už se bude jednat o tzv. „overload“,  tedy 5 kurzů za trimestr, tak uvidíme, jak to zvládnu.

Abych shrnul jak se mám osobně, musím říct v kužvartovském stylu že „Ajm very optimistik“ (pokud nevíte, na co narážím, neřešte). Je fajn být zase svým vlastním pánem a hýbat se životem dál. Cokoliv vás zajímá, ptejte se v komentářích nebo na kterémkoliv z plejády sociálních médií. A jelikož pokud tohle čtete, jste velmi pravděpodobně Češi nebo Slováci, mohu si dovolit na vás na závěr pomrknout 😉